M(arika)ezi Trámy - Alternativní půda Mezi trámy Zákopanka
M(arika)ezi Trámy - Alternativní půda Mezi trámy Zákopanka
 

M(arika)ezi Trámy

 

Trochu tančím, trochu peču, tvořím, vymýšlím a taky trochu, ale opravdu jen trochu píšu. Za to však hodně sním a věřím v to, že i ty největší sny se mohou splnit. Jedním takovým je naše Alternativní půda.

 

Ta půda jsem já, jen stlučená z několika hřebíků a prken. V hodně věcech jsme úplně stejná dřeva, ale něco mám přece jen navíc. Mohu s vámi sdílet všechny neobyčejné a nezapomenutelné věci, které se dějí Mezi Trámy. I mezi těmi, které dohromady staví můj život.

 

 

13.02. | Seznamte se s námi!

Než začnu psát něco o tom mém (našem) životě Mezi trámy s velkým i malým M na začátku, chtěla bych vás s někým seznámit. Představit vám lidi, kteří se na vás smějí z fotografie pod textem, která je také tou nejserióznější, kterou společně mají. Ty, kteří spojili své osobní sny v jeden velký a rozhodli se, že ho společně promění ve skutečný. Trojici, která se těší z každého dobrého člověka, kterého v tom jejich velkém snu mohou přivítat a podělit se o trochu radosti a lásky, protože věřte, že té mají na rozdávání. Ano jsme to MY!!! Podpěrné trámy naší půdy, bez kterých by ty ostatní samy nic nezmohly. Ale teď pěkně od začátku…však každá pořádná pohádka začíná takto: „Za devatero horami a devatero řekami bylo jedno království“. Ten náš příběh je také taková pohádka…

Za jedním kopcem Na Drahách, několika rovinkami, pár zatáčkami a jedním prasečákem, v údolí, kterému se (myslím, že opodstatněně) říká Zakopanka, byla jedna půda, ve které se plní sny. Ačkoliv v pohádkách máme zámky už postavené, my jsme si to naše království museli nejprve vybudovat. A nejen to, my jsme se hlavně museli společně nejprve najít. Nerada říkám, že jsme „nevlastní“, protože Jirka už je s námi tak dlouho, že ho už opravdu vlastníme a je prostě náš, stejně tak jako my jeho. Jsme prostě taková, dalo by se říct, fúze dvou rodin – Tobiškovi a Rábovi. Jak nás někteří znají – Rabiškovi. Podle mě jsme jako ty tři základní barvy. Patříme k sobě a výborně se doplňujeme. Tak, jak bez jedné z těch barev nenamícháš další, tak by to ani nefungovalo bez jednoho z nás.


Jirka – Je ten člověk, který našim velkým (někdy se zdá, že skoro nesplnitelným) představám, dává konkrétní podobu. Říkáme mu sice technické zázemí, ale co si budeme povídat… Kdyby nebylo našeho Jirky a jeho OBROVSKÉ potřebě stále něco dělat, my dvě bychom seděly u kávy a povídaly si o tom, jak by bylo krásné, kdyby se to seno (samo) z té půdy uklidilo, kdyby se na té naší půdě dalo tančit, jak by to vypadalo, kdyby se ty trámy zespodu nasvítily, kdyby se tohle posunulo kousek tam a potom zase zpátky…Prostě on to naše KDYBY proměňuje v realitu.

Eva – Někdy se podceňuje a označuje se za uklízečku. Neříkám, že je to činnost nepodstatná, ale moje mamka má daleko důležitější význam. Je to DUŠE celého prostoru. Je to sice strašný perfekcionista, ale díky tomu dokáže i ty úplně obyčejné věci, které Jirka vybuduje, dostat do naprosté dokonalosti. No uznejte sami, že je Vám u nás dobře především proto, že nám ladí barva na futrech od vchodových dveří se skříní, tapetou, logem, polštářky na židlích a dokonce s držákem na toaletní papír.

Marika – Já jsem už ta třetina, ta poslední barva, která přesně zapadá a doplňuje. Už jsem se vám ve zkratce představila. Mojí úlohou je hledat a vymýšlet, koho dalšího, bych si u nás Mezi trámy asi přála. Snažím se tyhle sny uskutečnit a vyměňovat je poté s vámi za vaše úsměvy. Tančím, tvořím, učím, předávám své zkušenosti a radost mladším a koukám se, jak z nich rostou krásně osobnosti na našich prknech. Jsem ta, která mluví za nás všechny k vám divákům, komunikuje s umělci, sdílí s vámi fotky a teď i těch pár myšlenek.

Vážíme si jeden druhého, protože víme, že každý z nás je podstatný. Bez jednoho podpěrného trámu by ta střecha přece nedržela. A bez jednoho z nás by ten splněný sen nebyl úplný.

Moc Vám děkuju Mami a Jirko za to, že jsme v tom společně, a že to neděláme jeden pro druhého, ale všichni pro všechny. I PRO VÁS!
M(arika)ezi T(obišková)rámy